|
| |
|
| |
|
|
Vykazatelnost organizací občanského sektoru: kritická diskursivní analýza výročních zpráv vybraných OOS poskytujících sociální služby v období vlády Petra Nečase
Rychliková, Monika ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se zabývá vykazatelností, která je chápána jako vztah aktéra a externího fóra, kdy je aktér povinen skládat účty, tedy vysvětlovat a zdůvodňovat své jednání. V této práci jsou tímto aktérem organizace občanské společnosti, které poskytují sociální služby. Práce zkoumá, jaké podoby a diskursy vykazatelnosti jsou reprezentovány ve výročních zprávách organizací občanského sektoru, které poskytují sociální služby, a to v období vlády Petra Nečase, což je považováno za období neoliberálních reforem. Používá výzkumnou metodu kritické diskursivní analýzy podle Normana Fairclougha. Práce zjistila, že jako dominantní formuje vykazatelnost byrokratický diskurs, a jako minoritní diskurs občanské společnosti. Vykazování skrze byrokratický diskurs slouží především k legitimizaci organizaci. Diskurs občanské společnosti odráží a utváří organizační identity.
|
|
| |
|
|
Otázka podpory umění: mediální diskurs a veřejné mínění
Zahradníčková, Zuzana ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou postojů veřejnosti ke státní kulturní politice. Zkoumá proměny mediálního diskursu ohledně státní podpory umění po roce 1989. Analyzovány byly články z Lidových novin a Práva z let 1990-1993, 1995-1996, 2005 a 2013 - výběr je soustředěn na ta období, kdy byla otázka vtahu státu a kultury více diskutována (období zásadní proměny kulturní infrastruktury v kontextu ekonomické transformace, zveřejnění tzv. Bílé knihy jako prvního návrhu kulturní politiky, diskuse v souvislosti s manifestací za "1 % pro kulturu" a s petiční akcí Zachraňte kulturu). Výsledky kritické diskursivní analýzy mediálních textů jsou doplněny a částečně konfrontovány s kvantitativní analýzou dat z výzkumů veřejného mínění.
|
|
|
Genderová analýza knižního souboru Pohádky pod polštář
Špitálská, Andrea ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje knižní soubor Pohádky pod polštář. Autorkou je psycholožka Zuzana Pospíšilová a ilustrátorkou Katarína Ilkovičová. Sbírka vyšla v České republice roku 2012. Jednotlivé pohádky vycházejí z evropského folklóru a jsou přizpůsobeny českému kulturnímu kontextu. Sbírka je co do stylu zamýšlena jako moderní úprava populárního formátu pohádek pro děti. Má analýza je založena na feministických teoriích a feministických kulturních a literárních studiích, mezi jejichž představitelky patří například Pam Morris, Simone de Beauvoir, Naomi Wolf a další. Pojem moci je v práci analyzován hlavně ve vztahu k dílům Michela Foucaulta, Judith Butler a Pierra Bourdieuho. Autorka práce vychází z této perspektivy pro zformulování informované kritiky stereotypních a jinak diskriminačních obrazů genderu, které se v pohádkách vyskytují. Kromě toho jsou v práci zaznamenány i případy, kdy je genderová normativita ve sbírce subvertována. Práce se snaží uplatnit intersekcionální přístup k analýze vybraného textu, přičemž jsou zohledňovány také další kategorie promítající se do fungování dominantního sociálního řádu. Tyto kategorie zahrnují nejen gender, ale také rasu a etnicitu, sociální třídu, sexuální identitu, věk, ne/postižení atd. Všechny tyto atributy mohou přispívat k násobné diskriminaci....
|
|
| |
|
|
Polarizace české mediální krajiny po roce 2013: analýza diskursu nových mediálních projektů
Lebedová, Veronika ; Pudlák, Štěpán (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá polarizací české mediální krajiny po roce 2013 jako diskursivním konstruktem. Tématem je vznik nových mediálních projektů v reakci na převzetí vydavatelského domu MAFRA Andrejem Babišem. Sledovány jsou tři projekty: Echo24.cz, Reportér a Neovlivní.cz. Cílem práce je popsat diskurs alternativních médií, jak se reprezentují ve vlastní, aktuální situaci. Z teoretického hlediska práce vychází z teorie společenské odpovědnosti médií jako problematické, ale hluboce zakořeněné hodnoty. Dále se věnuje trendu koncentrace vlastnictví médií a popisuje porevoluční vývoj médií, který po roce 2013 dospěl ke změnám zásadním pro naše téma. Jsou jimi proměna modelu vlastnictví médií a polarizace mediální krajiny. Celá první část práce je kontextuálním zakotvením kritické analýzy diskursu nových mediálních projektů. Cílem výzkumu je ověření hypotézy: Alternativní média se vymezují v opozici k mainstreamu a využívají k reprezentaci své pozice, svých cílů a vlastních zájmů argumenty založené na principech teorie společenské odpovědnosti médií. Výsledkem práce je zjištění, že nové projekty v analyzovaných textech konstruují opozici my versus oni jako nezávislost versus oligarchizace. Zároveň hodnoty a principy teorie společenské odpovědnosti reprezentují jako univerzální, tedy...
|
|
|
The civil war in Libya
Varjan, Milan ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Kočišíková, Viera (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou ozbrojeného povstání v Libyi, které postupně nabylo charakter občanské války a které prostřednictvím vojenské intervence vyústilo do svržení režimu Muammara Kaddáfího. Vycházejíc z principů CDA autor identifikuje hlavní rysy politického diskurzu, který byl situován do sociálně-politického prostředí občanské války v Libyi před přijetím rezoluce RB OSN č. 1973, která poskytla mandát pro vojenskou intervenci v Libyi ze strany USA, NATO a dalších zemí tvořících ad hoc koalici. Skrze prizmu politického realismu autor identifikuje okolnosti vedoucí k zahájení vojenské intervence, samotný proces i její výsledek.
|
host ::
RSS.